Stalo se u nás - Novinky

Sezóna končí - Junioři se zařadili ke špičce!

6. 10. 2019

Základem závodního kalendáře dvojice juniorů Lukáš Runt a Jakub Miklovič letos byly závody série ČP. Myslíte-li to totiž s cyklistikou vážně, je potřeba vyjíždět za hranice regionů a závodit s absolutní republikovou špičkou. K této špičce se letos dokázali zařadit i oba naši borci!


V první polovině sezóny byl tahounem týmu především Lukáš Runt, když hned v prvním silničním závodě ČP ve Zbraslavi u Brna vybojoval své první letošní pódium. Závodního víkendu v Kyjově se – s ohledem na reprezentační pozvánku – nezúčastnil, ale hned v Kroměříži přidal další umístění na stupních vítězů. Ve stejném závodě poprvé ukázal své schopnosti i Jakub Miklovič, který poté začal pravidelně atakovat umístění v TOP10.


Dvojzávod na Olomoucku pak odstartoval léto, během nějž se výrazně prosadili oba naši závodníci. Po Mistrovství ČR a SR v Trnavě, kde si Lukáš připsal sedmá místa v časovce i silničním závodě a Kuba dojel ve druhé desítce, následoval pohárový víkend v Plzni.


Do něj Lukáš nastupoval – s ohledem na pád během MČR v časovce družstev – bez velkých očekávání. Výsledek byl ovšem fantastický, protože získal stříbro nejen v kritériu na Lopatárně, ale i v silničním závodě v Kyšicích. V obou případech bylo vítězství velice blízko. V kritériu to bylo o jeden jediný bod, ve spurtu skupiny na silnici „o galusku“!


Další velký úspěch pak přidal v Bílovci Jakub, který obsadil skvělé 2. místo. Pro Kubu se jednalo o první pódium a dosud nejlepší výsledek krátké cyklistické kariéry. Lukáš skončil těsně pod pódiem. O týden později v Novém Jičíně pak bral bramborovou medaili pro změnu Kuba Miklovič, který potvrdil svůj potenciál. Práce v tréninku a získaná výkonnost i nasbírané zkušenosti přinesly zasloužené výsledky.


Na další medaile jsme si počkali na zářijové závody a kluci se o ně podělili rovným dílem. V Hodkovicích nad Mohelkou to bylo stříbro pro Lukáše, v Židovicích se na stříbrný stupínek postavil pro změnu Kuba.


Suma sumárum vystoupila dvojice juniorů Lukáš Runt a Jakub Miklovič na stupně vítězů závodů ČP hned 7x! V celkovém pořadí zaznamenal Lukáš 4. místo a Kuba 9. místo! K tomu kluci přidali i několik vítězství v rámci Giant ligy a některých amatérských závodech. V sezóně 2020 oba čeká premiéra v kategorii U23 a my budeme dělat maximum, aby oba tento obtížný přechod zvládli úspěšně.

Trailový běžecký kemp Bublava

3. 9. 2019

Na přelomu července a srpna jsme pořádali trailový běžecký kemp v Krušných horách. Za pět dní, jsme odběhali celkem 83 kilometrů a nastoupali 2.200 výškových metrů. Kromě nasbíraných kilometrů a výškových metrů si účastníci osvojili také jak správně regenerovat a jíst, aby se všechna ta dřina neminula účinkem. Pojďte se s námi podívat nejen na to, jak jsme makali, ale i jak si to všichni – pod vedením trenérek Kláry Mirvaldové a Šárky Macháčkové – užívali.


Sešla se skupina běžeckých nadšenců, všech věkových kategorií. Fanoušků jak dlouhých, tak krátkých tratí, zastánci asfaltu i terénu i příznivci překážkových závodů OCR.


První den, ihned po příjezdu, jsme si oklikou vyběhli na rozhlednu Bleiberg, odkud je pěkný výhled až na německé hranice. Byl to aklimatizační a seznamovací výběh nejen běžců, ale i pejsků, kteří se kempu zúčastnili s námi.


Ve čtvrtek nás, ostatně jako pak každý den, čekala prvně ranní rozcvička před snídaní. Po snídani následovala první fáze. Výběh na rozhlednu Klinghental (viz foto). Na tento trénink jsme se rozdělili do dvou výkonnostních skupinek a sešli se až na rozhledně. Odpolední fází byl trénink techniky, kde jsme se učili dynamický strečink a běžeckou abecedu. Na závěr se naše trenérky každému z účastníků věnovaly individuálně a zaměřily se na konkrétní nedostatky. Večer – s lehkou únavou v nohách – jsme si vyslechli přednášku o regeneraci v podání našeho šéftrenéra Ing. Petra Nováka.


Třetí den našeho kempu byl zaměřen na intervalový trénink. Intervaly byly opravdu výživné. Běžce totiž čekaly výběhy do černé sjezdovky. Komu se na konci neklepala kolena, mohl si ještě na závěr vyběhnout sjezdovku celou – až nahoru k rozhledně. V rámci druhé fáze jsme si zaběhli k lesnímu workoutovém hřišti nedaleko Kraslic. Trénink tedy nebyl jen o běhaní, ale hlavně o zdolávání překážek a „prolízaček“, které se možná na první pohled zdály dětinsky jednoduché, ale to rozhodně nebyly (Doporučujeme vyzkoušet!).


Předposlední den byl ve znamení dlouhé běhu. Na tento trénink jsme se opět rozdělili do dvou skupinek dle výkonnosti a také dle míry únavy. Pomalejší běžci zvládli asi 15kilometrový okruh. Ti zdatnější absolvovali 26 kilometrů dlouhou trasu s převýšením 600 metrů a zavítali až za hranice, do Německa.


V neděli před odjezdem nás čekala už jen rutinní „runní“ rozcvička na probuzení, dojemné loučení a pak cesta domů.


Za trenérský tým Sport&Races bychom chtěli všem účastníkům poděkovat, že nejen usilovně trénovali, ale také že vše zvládli s úsměvem na tváři. Úsměv je pro nás důkazem toho, že si běžci i jejich čtyřnozí kamarádi kemp užili. To je přesně důvodem, proč takovéto akce pořádáme. Těšíme se na Vás na dalších společných akcích. Ať už to budou zimní běžky na Božím Daru, cyklistika ve Španělsku nebo třeba běžecko-cyklistický kemp v Toskánsku.


Klára a Šárka

ROZHOVOR: Barbora Kršmaru - Ještě před necelým rokem jsem neuběhla 5 kilometrů

29. 7. 2019

V posledních letech jsou mezi českou sportovní veřejností stále populárnějí závody OCR. Vedle běžeckých a cyklistických akcí jde o jednu z nemnoha možností porovnat své vlastní výkony se špičkou v daném odvětví. OCR závody jsou komplexní sportovní disciplínou a kombinují běžeckou vytrvalost a rychlost se sílou a obratností potřebnou k překonání překážek. Mnozí závodníci OCR proto vyhledávají specializovanou běžeckou přípravu. Jedna z prvních, která se s tímto požadavkem obrátila na Sport&Races byla Barbora Kršmaru.


OCR? Co to vlastně je a proč právě tento sport?


OCR je zkratka pro Obstacles Course Racing, v českém znění to jsou v podstatě extrémní překážkové závody. Je to spojení běhu a překonávaní překážek v průběhu závodu, a to od nošení těžkých břemen, šplhání, ručkování, přeskakování, plazení se pod ostnatým drátem, plavání ve vodě, válení se v bahně, a spousta dalších.


Vždycky mě lákalo si tento typ závodu vyzkoušet, a hrozně jsem obdivovala sportovce, kteří se tomuto sportu věnují. Nikdy jsem na to nenašla odvahu a taky jsem k tomu neměla úplně příležitost.


Loni na jaře jsem si procházela velice složitým životním obdobím, kdy se mi vše, v co jsem věřila, rozsypalo jako domeček z karet a já jednoduše hledala v něčem únik. Začala jsem běhat, což šlo zprvu dost těžce, protože já jsem nikdy nebyla vytrvalostní běžec. Nicméně běh se stal takovým mým „útěkem“ od té, v té chvíli ne moc šťastné, reality.


Pak jsem se připojila ke Spartan Training Group Praha a 2x týdně s nimi trénovala. Pamatuji, že svůj první trénink jsem ani nedokončila. Stalo se to takovou mojí drogou a závodění mi vlastně zachránilo život, naučilo mě spoustu věcí o sobě samé, znovu jsem poznala lásku a spoustu skvělých lidí. Stala jsem se dokonce Oficiálním Spartan Ambasadorem pro Českou republiku pro rok 2019.


Jak dlouho se OCR závodům věnuješ? Věnovala ses před tím jiným sportům?


Od svých 7 do 22 let jsem se závodně věnovala volejbalu a asi 4 roky beachvolejbalu. Na vrcholu mé volejbalové kariéry se náš tým dostal do extraligy, v tu dobu jsme trénovaly i 4x-5x týdně, každý víkend jsme byli na turnajích. Když jsem začala chodit na vysokou školu, už na sport nezbývalo moc času a já jsem s vrcholovým volejbalem skončila a věnovala jsem se mu už jenom rekreačně.


OCR závodům se věnuji necelý rok, můj první závod jsem absolvovala loni v srpnu. No, od té doby nějak nemůžu přestat 


Jaký byl Tvůj první závod a příprava na něj?


Na první závod jsem se přihlásila na Gladiátor Race Run v Pardubicích. Je to asi jeden z nejlehčích OCR závodů. Vzdáleností je to kolem 5km, lehčí překážky, žádné kopce. Pro začátek značka ideál.


Ani nemůžu říct, že bych se na něj nějak speciálně připravovala, bylo to asi tři měsíce, co jsem začala běhat a chodit trénovat se SRTG na Rokytku. Já to v té době brala jako přípravu. Dohromady jsem běhala tak 3x týdně a myslela jsem si, jak moc netrénuju :D ale na dokončení tohoto závodu to stačilo. Doběhla jsem asi 40.


V čem je Tvá síla?


Moje síla je v mojí vůli, disciplíně a v hlavě. Většinou, když se pro něco rozhodnu a nadchnu, tak si prostě za tím jdu a jen tak něco mě nezlomí.


Co se fyzických předpokladů týče, tak jsem dobrý sprinter. Velká škoda, že mi to je v těchto závodech celkem k ničemu. :D


A mojí velkou výhodou je síla. Mám ruce jak mladý dřevorubec, takže mi nevadí v závodech nosit těžká břemena. Prostě hodím 15 kilový pytel na záda a jdu. 


Kde si naopak myslíš, že bys měla přidat?


Paradoxně mi dělá zatím ještě pořád největší problém běh a kopce. Já jsem nikdy nebyla vytrvalostní běžec, takže tohle bude chtít ještě hodně dřiny, abych se vyběhala na trochu lepší úroveň. Ale věřím, že systematickým tréninkem se toho dá dosáhnout.


Jak ses ke Sport&Races dostala? Vnímáš pokroky díky systematickému tréninku?


Ke Sport&Races mě přivedla síla sociálních sítí. Moji trenérku Klárku jsem nějaký čas sledovala na Instagramu. V tu dobu, bylo to někdy z jara, jsem už pociťovala, že to moje nekontrolované běhání bez systému už mě k lepším výkonům nepřivede. Když dala Klárka na Instagram, že nabízí tréninky, napsala jsem ji, zašly jsme na kafe a domluvily jsme se na spolupráci.


Ze začátku jsem k těm tréninkům byla popravdě dost skeptická, protože první měsíc pod vedením Klárky jsem musela hoooodně zpomalit. Začala jsem běhat podle tepových zón a ne na čas, což byl pro mě hodně velký nezvyk a ze začátku to bylo trochu frustrující běhat v tempu šneka.


Trpělivost se ale vyplatila, já si na tento nový systém zvykla a moje forma šla v průběhu pár měsíců rapidně nahoru. Sama to pociťuju i během závodu, kdy kopce, které jsem dřív měla problém vyjít, teď už normálně vyběhnu.


V tréninku pokračujeme a začínáme jet i docela bomby, tak se těším, až tu dřinu zase prodám na nějakém z dalších závodů.


Jaké jsou Tvé cíle?


Mé cíle se od minulého roku změnily. Loni byl můj hlavní cíl závod především dokončit. Letošní sezónu už jedu hlavně na výkon, který chci pořád zlepšovat. A samozřejmě bych si přála se jednou postavit i na bednu a věřím tomu, že když budu trpělivá, tak to tam jednou pořádně zacinká.


Je těžké se nominovat na ME v OCR? Jaká jsou kritéria?


Ještě před pár měsíci o Mistrovství Evropy ani neuvažovala. Na tu myšlenku mě přivedl můj partner, také OCR závodník, apřiměl mě k tomu, abych to zkusila. V té době už jsem měla pouze jednu možnost na kvalifikaci, kterou byl Spartan Race na Dolní Moravě. To bylo dva týdny před samotným ME.


Na Dolní Moravě jsem běžela oba dva kvalifikační závody – Sprint i Super. Na Sprintu jsem si vyběhla krásné 4.místo a na Super jsem byla 7. Díky tomu jsem se z obou závodů na mistrovství kvalifikovala do agegroup.


V čem se ME v OCR liší od ostatních závodů, které jsi doposud absolvovala?


Mistrovství Evropy v OCR je hodně specifický závod. My jsme se přihlásili do delšího závodu Standard Course, který měl přibližně 17 kilometrů a zhruba 67 různých překážek.


Když závodník při klasickém OCR závodě nesplní překážku, musí dělat trest, tzv.handicap. Na mistrovství se handicapy nedělají. Závodník dostane náramek, a aby jeho výsledek byl započítán, musí s náramkem doběhnout do cíle v daném časovém limitu. Náramek udrží, pokud splní a zdolá všechny překážky. Na překážku má závodník nekonečně mnoho pokusů, ale musí je stihnout překonat v časovém limitu.


O náramek jsem bohužel přišla na jedné z ručkovacích překážek, později jsem si strhla mozoly a už bylo těžké další překážky zdolávat. V mé věkové kategorii dokončily s náramkem pouze 2 ženy z celkových 56.


Byl to neuvěřitelný zážitek a obrovská zkušenost. Pro mě tím největším úspěchem byla už samotná kvalifikace a možnost se takového závodu zúčastnit a reprezentovat Českou republiku mezi těmi nejlepšími OCR závodníky Evropy.


Trénink na takovou disciplínu je jistě časově náročný, zbývá Ti čas i na rodinu? A jak to vnímá Tvé okolí, že ses dala na takový sport?


Mám čtyřletou dceru a jako matka samoživitelka to, co se časových možností týče, nemám úplně jednoduché, protože i jako každý normální člověk také chodím do práce. Naštěstí mám obrovskou podporu v partnerovi, který mě motivuje, a pomáhá mi s hlídáním dcerky.


Celé tohle bláznovství obnáší hodně disciplíny a dobrý time management. Každý den mám v podstatě naplánovaný do minuty tak, aby všechno klaplo, abych stihla, jak trávit čas s dcerou, tak trénovat.


Názory okolí na moje závodění se liší. Spousta lidí to nechápe, někdo možná odsuzuje, v někom to vzbuzuje obdiv. Ze začátku si rodina myslela, že jen tak blbnu, ale když viděli, že mě to šílenství neopouští a že za sebou mám výsledky, které mě dovedly až na mistrovství, myslím, že pochopili, že už to není jen nějaký krátkodobý výmysl, ale že to se závoděním myslím vážně. Začali to akceptovat. Moje maminka, po tom co se mnou byla na jednom závodu, se stala mým předním fanouškem. 


OCR závody nabývají na oblíbenosti, čím myslíš, že to je?


Do České republiky se koncept OCR závodů dostal teprve před několika lety a je to jako se vším co je zrovna IN. Závody se dostávají čím dál více do médií a co si budeme povídat, je to hlavně business. Lidi baví se válet v blátě, sáhnout si na fyzické i psychické dno a dostat za to medaili.


Spartan Race má motto: „pochopíš až v cíli“ a je to pravda. Proběhnout cílovou páskou je neskutečný pocit, který ani s přibývajícím počtem odběhaných závodů, nikdy nezmizí, ba naopak. Už Vám ale nikdo neřekne, že jak to jednou zkusíte, tak nebudete chtít přestat. :D


S rostoucí oblíbeností jistě roste i konkurence. Jak moc je taková konkurence silná? Věříš si do budoucna na českou elitu?


Řekla bych, že tak 85% závodníků si takový závod jde prostě jen zkusit, nějak ho zvládnout odběhnout a dostat na konci závodu zaslouženou medaili. Tak stejně jak jsem začínala loni já.


Těch zbylých 15% jsou závodníci, kteří tvrdě trénují a závodí vrcholově na výkon, ať už v elitních vlnách nebo v agegroups.


Říká se, že elitní OCR závodníci jsou jedni z nejlepších atletů. Tento sport vyžaduje velkou všestrannost a psychickou i fyzickou odolnost. A každý závod Vás může poslat na to pomyslné dno nehledě na to kolik máte naběháno kilometrů.


Jestli mám na elitu? Dnes ještě ne. Jsem na sebe dost kritická v mnoha ohledech a myslím, že je lepší do každého závodu vstupovat spíše s pokorou než s hlavou v oblacích. Myslím si, že pokud vydržím to, s jakou intenzitou trénuji dnes, tak je šance se začít umisťovat v agegroups. Ale kdo ví. Ještě před necelým rokem jsem neuběhla 5 kilometrů a dnes tu sedím s medailí z Mistrovství Evropy na krku. Takže… Nechám se překvapit, co další závody přinesou.

Mladým závodníkům v modrém se daří!

17. 7. 2019

Polovina roku 2019 je za námi. Nastal čas malé rekapitulace! Výkladní skříní naší práce jsou ti, kteří nosí na hrudi logo Sport&Races - tedy cyklisté a běžci v modrých dresech SportRaces Isaac Team. A právě na to, co dokázali zejména mladí cyklisté za uplynulých několik měsíců, se zaměříme během následujících řádků. Příště pak dostanou prostor i běhající svěřenkyně a svěřenci našich trenérek a trenérů.


Již zimní příprava a průběh týmového soustředění napověděly, že se letos bude dařit především „mladým puškám“. Duo juniorů Lukáš Runt a Jakub Miklovič se rozhodně nemusí stydět za výkony na tratích ČP, přičemž jsou oba na dobré cestě k tomu, aby se neztratili ani v kategorii U23. Přechod z „juniorů“ mezi „třiadvacítkáře“ je ve sportovním životě každého cyklisty zásadním a nikoliv snadným krokem. My se našim závodníkům snažíme tento krok maximálně usnadnit jednak tréninkovou přípravou „na míru“, jednak vytvořením kvalitního zázemí nejen na samotných závodech.


Lukáš Runt


Hned v prvních závodech ČP se Lukáš Runt zařadil do absolutní české juniorské špičky, když po 5. místě na kritériu v Soběslavi slavil druhý den v silničním závodě ve Zbraslavi první letošní pódium. Stříbrná pozice v cíli mu přinesla pozvánku do reprezentace, se kterou se účastnil etapového závodu v Německu. Kvůli reprezentačním povinnostem (a radostem) musel vynechat další pohárový víkend v Kyjově, avšak hned při další zastávce ČP v Kroměříži se 3. místem v silničním závodě opět vrátil na pódium. V Olomouci to bylo 2x za 7, stejně jako na MČR ve slovenské Trnavě. Pohárové závody č. 8 a 9 v Plzni a Kyšicích pak Luky – i přes zdravotní komplikace – opět zvládl skvěle a získal znovu dvě umístění (tentokrát stříbrné) na stupních. Sečteno podtrženo v polovině sezóny má Lukáš Runt na kontě 4x stupně vítězů na závodech ČP a v žádném z pohárových závodů neskončil hůře než na 7. příčce!


Jakub Miklovič


Na začátku sezóny Kuba ještě sbíral zkušenosti (přecijen na tratě ČP naskočil až během loňského roku) se stylem závodění v pohárových závodech a navíc se mu lepila smůla na galusky. Defekt a pád mu zamezily bodovat v Soběslavi a Zbraslavi. V Kyjově už na body dosáhl a od té doby jde svými výkony i výsledky stále vzhůru. V Kroměříži se 13. místem poprvé vešel do elitní patnáctky, začátkem června poprvé získal body v závodě typy kritérium a v silničním závodě v Olomouci opět atakoval 16. místem TOP15. Svou výkonnost potvrdil i na „federálním mistráku“ v Trnavě, kde si připsal 13. místo v časovce jednotlivců a znovu 16. příčku v závodě s hromadným startem. Velký průlom pak znamenaly starty v Plzni a Kyšicích, kde Jakub získal umístění v TOPTEN – konkrétně 7. a 8. místo. Poctivá práce v tréninku a postupně získaný klid v průběhu závodů se tak postupně projevují i kvalitními výsledky.


Oběma závodníkům držíme palce ve druhé polovině sezóny a věříme , že jejich výkony a výsledky mohou být ještě lepší než dosud. TRÉNINKEM K VÍTĚZSTVÍ!

Týmové dresy

Nabízíme Vám koupi našich závodních dresů vyráběných v Itálii v designu Sport&Races.

Dresy jsou výrobkem italské značky ALÉ z řady PRR Carbon. Jsou ručně šity v italském závodě nedaleko Verony. Tyto dresy jsou volbou WorldTour týmů a mnoha profesionálních stájí ve světě.

Chci si koupit dres

Trénujte s námi!

Připraveny pro Vás máme 3 tréninkové programy:

SPORT

Tréninkový plán
Plán sestavován na měsíc, úpravy placené.

Cena: 1000 Kč za měsíc

RACE

Tréninkový plán + výživa
Plán sestavován na týden, 1 úprava a základní nutriční poradentsví v ceně.

Cena: 1500 Kč za měsíc

PROFI

Tréninkový plán + výživa + podpora
Plán sestavován individuálně, úpravy zdarma, rozšířené nutriční poradenství, sleva na akce a vyšetření v ceně.

Cena: 2700 Kč za měsíc
Chci trénovat